To máte tak. Ke každému správnému mlýnu patří rybník. A k němu vodník. Mlýn Dubecko není výjimkou. Už před dávnými dobami, kdy se ještě mlýnu říkalo Poddubecký, zde žil vodník Dubečák. Těžko říci, odkud se vzal, možná jej křišťálová voda Stebenky přihnala až sem. Zjistěte o Dubečákovi více.

Ať tak či onak, od té doby zde pobývá společně s mlynáři. Vodní tok má pod palcem, ale dnes už vody moc není. Mlýnské kolo je pryč, sílu náhonu nahradila elektřina. A tak je vodník Dubečák v předčasné penzi. Je mu sotva 300 let a už si užívá důchodu.

Aby se samou pohodou neunudil, kontroluje slušné vychování ryb v rybníce, občas se zajde podívat i do mlejna. Během teplých večerů sedává u rybníka a blafe ze své dýmky pěnovky. Mlynářovic rodině, domorodcům i kolemjdoucím povídá různé příběhy.

Když je zima, nahřívá se v mlejnské kanceláři. Teplé akumulačky mu prohřívají ztuhlé klouby. Co všechno vodník Dubečák za ta léta na Dubecku zažil? To už nám bude vyprávět sám.

Poddubečtí mlynáři