Jak vyrábíme ve mlýně na Dubecku žitnou mouku? Především s láskou. Ale ta na všechno nestačí. Pomáhají nám šikovné stroje, které dnes honí elektrická energie. Kdysi mlecí stolice dávalo do pohybu mlýnské vodní kolo, jenže vody je už málo. Podívejte se, jak se životadárná sypká hmota plná dobrot dostane až k vám na stůl.
1) Obilí z valníku do koše
Dodavatel přiveze obilí, které z valníku vysype do příjmového koše. Ten zároveň slouží jako sklad. Na sítu se zachytí největší nečistoty, například kusy slámy.
Obilí pokračuje na čisticí stroj – žejbro. Několik sít surovinu zbaví nečistot, písku, kamení, hlíny. Vzduch z obilí vyfouká lehké nečistoty a plevy.
Následuje průjezd kolem silného magnetu, který zachytí kovové předměty, třeba šrouby upadlé během sklizně z kombajnu.
2) Sbohem žitné klíčky, loupačka obilky obrousí
Další fází je loupání. Loupačka obilí obrousí a odklíčkuje. Stroj oddělí obroušený prach a slupky od klíčků. Na cestě k proměně v žitnou mouku dál pokračuje už jen očištěná obilka.
Obilí můžeme podle potřeby nakropit. Slupka se tak zvláční a nerozemele do mouky. Namočené obilí ale musíme v krátké době zpracovat. Žito je specifické tím, že hezky udrží vláhu. Žitnému a kváskovému chlebu tak dodá šťavnatost.
3) Mlýnem nahoru a dolů – cesta obilí mlecími stolicemi
Nyní už obilí míří na válcové mlecí stolice, kde se nejprve rozdrtí a pak mele. Celý proces mletí se několikrát opakuje. Záleží, jak je mlýn dlouhý a kolik mlecích pasáží obsahuje. Způsobů mletí je celá řada, každý mlýn si střeží ten svůj, stejně tak i my.
Během procesu mletí se po průjezdu mezi válci na vysévačích odděluje mouka. V mlýně žitném se hrubost mouky z jednotlivých fází mletí takřka neliší.
4) Vejražka je nejsvětlejší
Odlišná je však barva mouky – její světlost. Na počátku mletí vzniká přímo z jádra obilky nejsvětlejší mouka, tak zvaná vejražková.
Poslední válce produkují mouku tmavší, jelikož už vyškrabují poslední kousky vnitřku obilky ze slupky.
5) Otruby – přírodní cereálie i dobrota pro koně a zvěř
Na konci linky, když už je jádro obilky vymleté, zůstává vedlejší produkt – otruby. Obsahují slupky. Žitné otruby jsou v současnosti oblíbeným zdrojem vlákniny i minerálů.
Vyhovují dnešním trendům výživy, podle odborníků mohou pomáhat čistit střeva, při zácpě i jako prevence proti střevním potížím. Otruby se také používají pro krmné účely, pro skot i pro koně.
6) Žitná trhanka i celozrnná mouka
Speciálním produktem je žitná trhanka a její jemnější verze – žitná celozrnná mouka. Proces jejich výroby je kratší. Trhanka i celozrnná mouka obsahují velké množství obalových částic.
7) Dva týdny zrání chlebové žitné mouky
Žitná chlebová mouka je namleta, pokračuje do zásobníku, ve starších mlýnech do dřevěných. Tak je tomu i u nás. Zde přibližně 14 dní dozrává, necháváme ji hezky uležet. Tato fáze výroby je důležitá. Mouka vystydne ve dřevěných zásobnících a dozraje.
8) Do pytle či cisterny, pak už k pekaři
V poslední fázi mouku už plníme do pytlů nebo přímo do cisterny, v níž mouku transportujeme do pekáren. Mouku pak přebírají mistrné ruce pekaře, který ji promění ve voňavou pochoutku.
Mlynáři z Dubecka, foto fotograf mariankabele.cz